Čtenářský deník

Proč čtenářský deník?

Čtenářský deník je z pohledu mnohých žáků i učitelů přežitkem. Přesto má podle mého názoru mnohé výhody. Tak si pojďme alespoň některé zmínit ;)

Naučíte se uspořádat si myšlenky stručně. Nikoho totiž nebaví dlouze se rozepisovat, takže nepochybuji, že se naučíte obsah knihy zkrátit na minimum.
Bude Vám sloužit i v budoucnu. Pokud si ho budete vést poctivě, využijete ho, zejména v případě budoucích středoškoláků. Ale i později se bude hodit. Už pro tu zábavu ohlédnout se zpět a zjistit, kam se člověk posunul.
Dokážete zformulovat a zdůvodnit svůj názor. Když bude po Vás někdo chtít Váš názor, těžko se spokojí s tím, co tvrdí všude. To si může přečíst sám. Čtenářský deník Vás naučí formulovat své názory a obhajovat je.

4 zásady tvorby čtenářáku

1.

Zaznamenejte si to, co je důležité pro Vás!

Pokud Váš učitel požaduje konkrétní zápis, vyhovte mu, ale myslete i na sebe. Čtenářský deník vytváříte pro sebe, ne pro učitele. Takže přidávejte citáty, poznámky, grafiku.

2.

Buďte kreativní!

Čtenářský deník v jakékoliv podobě je super... může být i elektronický :)

3.

Buďte upřímní!

Klasika stylu "Knížka se mi líbila" / "Knížka se mi nelíbila" je prostě málo.

Je třeba si zaznamenat PROČ.

4.

Dodržujte dobré zvyky!

Vytvořte si vlastní způsoby zápisu, ale nezapomínejte na uvádění bibliografických údajů. Budou se Vám hodit.

Struktura čtenářského deníku

Čtenářský deník je souputníkem vášnivého čtenáře a těm začínajícím pomáhá najít cestu ke knihám.

Čtenářský deník by měl obsahovat:

název knihy,
autor knihy,
základní bibliografické údaje (rok a místo vydání, nakladatelství, počet stran, případně ISBN),
literární žánr,
charakteristika hlavních postav, vedlejších postav
stručný děj,
citace (vloženou do uvozovek a doplněnou číslem strany) + komentář k citaci
vlastní hodnocení, dojmy z knihy.
VOLITELNĚ - zajímavosti o knize, obrázek aj.

Kromě toho je dobré si zapsat třeba jména hlavních postav, nebo i těch, které nás prostě oslovily. Někdy je dobré si poznamenat i překladatele, ilustrátora nebo autora dovětku. Obzvláště překladatelé bývají takovými adoptivními rodiči díla a může se stát, že stejná kniha od jiného překladatele se Vám prostě už tak líbit nebude.

Jak psát bibliografické údaje

PŘÍJMENÍ, J. Název knihy. Podnázev. Vydání. Místo : Nakladatel, Rok vydání, počet stran. ISBN.

POMŮŽE TI WEB https://www.citace.com